Ať už v okruhu svých přátel, známých či z vlastní zkušenosti jste určitě slyšeli o tvořících se plísních na vnitřních stranách zdiva. Mohlo se jednat o garáž, chalupu, byt či dům. Ve všech případech to ale není nic příjemného zejména pro ty, kdo v takovém objektu bydlí. Co je příčinou a jak se takového problém zbavit? To si zkusíme zodpovědět na následujících řádcích.
Kde se bere vlhkost?
Pokud by kolem objektu byla konstantní teplota a vlhkost (tedy žádné deště, větry či mrazy), možná bychom se s vlhkým zdivem nesetkali. To jsou však laboratorní podmínky, které asi nikde na světě reálně nenajdeme. Ve skutečnosti na každé zdivo nepřetržitě působí řada okolních vlivů. Obecně to jsou povětrnostní podmínky, ale nejzásadnější to jsou takové, které ovlivňují či přímo vytváří vlhkost v okolí zdiva.
Taková vlhkost pak na zdivo negativně působí, dostává se do jeho struktur, které pozvolnými kroky ničí, až se dostane skrz zdivo na jeho vnitřní stranu. V tu chvíli je již zjevné, že zdivo je vlhkostí zasaženo a nedokáže si s ní samo poradit.
Hydroizolace zdiva
Každé zdivo sousedící s okolím (tedy obvodové zdivo), a zejména pak zdivo pod úrovni terénu, by mělo disponovat ochranou vrstvou, která ho před vlhkostí ochrání. Konkrétně se jedná o hydroizolační vrstvu, která má jeden zásadní a základní úkol – nedovolit vlhkosti, aby se dostala do zdiva a páchala na něm škody.
Hydroizolační vrstva vytváří jakousi bariéru, skrz kterou vlhkost nepronikne, a tedy i zdivo zůstává nepoškozené a plní stále svůj účel.
Bohužel v mnoha případech takový hydroizolace chybí, není dostatečná a je možné se setkat i s tím, že sice existuje, ale není správně aplikovaná. V těchto situacích je jen otázka času, kdy se první příznaky pronikající vlhkosti projeví.
Dodání hydroizolační vrstvy
Ptáte se, zda lze dodat hydroizolační vrstvu na již existující zdivo? Či zda lze „opravit“ poškozené zdivo? Ano, dá. Jedná se o specializovanou činnost, kterou provádějí vyškolení a praxí vycvičení odborníci. Po pečlivém zhodnocení stavu zdiva se pak zvolí ta správná metoda pro následující sanační práce. Vybírat lze z moha variant např. dle míry poškození, typu budovy/zdiva, umístění, přístupnosti terénu, apod. Např. tlaková injektáž zdiva dokáže vpravit speciální injektážní hmotu do struktur zdiva, čímž zpevní zdivo a zároveň vytvoří potřebnou ochranu do budoucna. Narážení plechů zase vytvoří neprostupnou bariéru, kterou vlhkost nepřekoná, takto čistě mechanicky.
