S hokejem to jde v českých zemích v posledních několika letech docela z kopce. Reprezentace A nedovezla z velkého turnaje medaili již přes deset let a junioři dostávají od špičkových týmů, ke kterým jsme se mohli ještě relativně nedávno také řadit, naloženo prakticky každý zápas.
Hodně laiků míní, že problémem je finanční náročnost jednoho z nejrychlejších kolektivních sportů na planetě. Zde nás však pata nepálí.
Problém je hlavně v trenérech
Sovětská sborná kdysi válcovala ostatní díky neustálému drilu na trénincích, díky čemuž tak vyčnívali. Dnes se ale jedná o zastaralou doktrínu, která nefunguje. Mnoha juniorským trenérům u nás tuto skutečnost však někdo opomenul sdělit.
V Kanadě, USA, Švédsku či Finsku si malí hokejisté spíše hrají a nejsou příliš svázáni pravidly a doktrínami. Prostě jen dostanou do rukou hokejky a jdou se vyblbnout na led. Zní to sice jako krok špatným směrem, ale opak je pravdou.
Děti díky tomu k hokeji přilnou ještě více a začnou si ho spojovat primárně s příjemnými zážitky. Rovněž si mohou tímto způsobem vyzkoušet práci s pukem, aniž by byly sekýrovány autoritou ze střídačky. U nás tomu tak většinou není, a proto jsou také výsledky posledních několika generací žalostné.
Výstroj se dá sehnat levně
Co se výstroje týče, hlavně tedy její ceny, je pravda, že ta je vysoká. Nicméně rodiče malých kluků nemusí svým potomků hokejovou výstroj kupovat, jelikož vše podstatné dostanou od svých klubů. Není tak potřeba řešit materiální zázemí.
Starší ročníky si mohou koupit použité vybavení. I docela poničené chrániče se dají poměrně snadno vyspravit páskou. Konec konců, toto dělají i hvězdy profesionálních lig všude po světě. Neradi se totiž zbavují své výstroje a často v jedné odehrají valnou část své kariéry. Jedinou výjimkou jsou snad jen hokejové helmy, které se relevantně spravit nedají.
